[{"@context":"https:\/\/schema.org\/","@type":"Article","@id":"https:\/\/www.pados.cz\/jak-je-mozne-ze-se-uroven-kysliku-v-prubehu-veku-menila\/#Article","mainEntityOfPage":"https:\/\/www.pados.cz\/jak-je-mozne-ze-se-uroven-kysliku-v-prubehu-veku-menila\/","headline":"Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee se \u00farove\u0148 kysl\u00edku v pr\u016fb\u011bhu v\u011bk\u016f m\u011bnila","name":"Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee se \u00farove\u0148 kysl\u00edku v pr\u016fb\u011bhu v\u011bk\u016f m\u011bnila","description":"Jednou z\u00a0nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch l\u00e1tek pro \u017eivot v\u00a0na\u0161\u00ed atmosf\u00e9\u0159e je bezesporu kysl\u00edk. Zde je v\u0161ak pot\u0159eba zd\u016fraznit, \u017ee navzdory obecn\u00e9mu p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed se nejedn\u00e1 o jednotliv\u00e9 atomy prvku kysl\u00edk, n\u00fdbr\u017e tak naz\u00fdv\u00e1me O2, tedy molekulu tvo\u0159enou dv\u011bma atomy kysl\u00edku. Pr\u00e1v\u011b to je toti\u017e jedin\u00e1 forma, kterou \u017eiv\u00e9 organismy na na\u0161\u00ed planet\u011b dovedou vyu\u017e\u00edt. Zat\u00edmco v\u0161ak dnes je jeho [&hellip;]","datePublished":"2023-11-08","dateModified":"2023-11-08","author":{"@type":"Person","@id":"https:\/\/www.pados.cz\/author\/#Person","name":"","url":"https:\/\/www.pados.cz\/author\/","identifier":1,"image":{"@type":"ImageObject","@id":"https:\/\/secure.gravatar.com\/avatar\/0379e0c919e89f337c2f51ff1404922f8441b43281fb91f3719df99f70b9888f?s=96&d=mm&r=g","url":"https:\/\/secure.gravatar.com\/avatar\/0379e0c919e89f337c2f51ff1404922f8441b43281fb91f3719df99f70b9888f?s=96&d=mm&r=g","height":96,"width":96}},"publisher":{"@type":"Organization","name":"pados.cz","logo":{"@type":"ImageObject","@id":"\/logo.png","url":"\/logo.png","width":600,"height":60}},"image":{"@type":"ImageObject","@id":"https:\/\/www.pados.cz\/wp-content\/uploads\/more5_2.jpg","url":"https:\/\/www.pados.cz\/wp-content\/uploads\/more5_2.jpg","height":0,"width":0},"url":"https:\/\/www.pados.cz\/jak-je-mozne-ze-se-uroven-kysliku-v-prubehu-veku-menila\/","about":["V\u011bda"],"wordCount":418,"articleBody":"Jednou z\u00a0nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch l\u00e1tek pro \u017eivot v\u00a0na\u0161\u00ed atmosf\u00e9\u0159e je bezesporu kysl\u00edk. Zde je v\u0161ak pot\u0159eba zd\u016fraznit, \u017ee navzdory obecn\u00e9mu p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed se nejedn\u00e1 o jednotliv\u00e9 atomy prvku kysl\u00edk, n\u00fdbr\u017e tak naz\u00fdv\u00e1me O2, tedy molekulu tvo\u0159enou dv\u011bma atomy kysl\u00edku. Pr\u00e1v\u011b to je toti\u017e jedin\u00e1 forma, kterou \u017eiv\u00e9 organismy na na\u0161\u00ed planet\u011b dovedou vyu\u017e\u00edt. Zat\u00edmco v\u0161ak dnes je jeho obsah p\u0159ibli\u017en\u011b 21%, nebylo tomu tak v\u017edy. Jak je ale n\u011bco takov\u00e9ho v\u016fbec mo\u017en\u00e9?\u00a0\u00a0V\u00a0prvn\u00ed \u0159ad\u011b je pot\u0159eba si uv\u011bdomit, \u017ee kysl\u00edk je ve sv\u00e9 podstat\u011b siln\u011b agresivn\u00ed plyn. Pr\u00e1v\u011b on je p\u0159\u00ed\u010dinou toho, \u017ee se na \u017eeleze objev\u00ed rez. Prvn\u00ed \u017eiv\u00e9 organismy jej samoz\u0159ejm\u011b nepot\u0159ebovaly, a jeho obsah v\u00a0atmosf\u00e9\u0159e byl v\u00a0podstat\u011b nulov\u00fd. Jedn\u00e1 se toti\u017e \u010dist\u011b o produkt fotosynt\u00e9zy. Proto teprve tehdy, kdy\u017e tento zp\u016fsob z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed energie za\u010daly pou\u017e\u00edvat prvn\u00ed primitivn\u00ed \u0159asy, se v\u00a0na\u0161\u00ed atmosf\u00e9\u0159e objevil. A byla to katastrofa.\u00a0V\u00a0podstat\u011b to bylo p\u0159\u00ed\u010dinou jednoho z\u00a0prvn\u00edch velk\u00fdch vym\u00edr\u00e1n\u00ed. Jeliko\u017e jej toti\u017e tehdy organismy neum\u011bly zpracov\u00e1vat, jeho mno\u017estv\u00ed neust\u00e1le rostlo. Tento jed tak zahubil mnoho prvn\u00edch organism\u016f, ne\u017e se ty ostatn\u00ed p\u0159izp\u016fsobily a nakonec jej tak\u00e9 za\u010daly vyu\u017e\u00edvat. Jako vedlej\u0161\u00ed efekt se pak na\u0161e nebe stalo modr\u00fdm.\u00a0\u00a0Kysl\u00edk se tak stal z\u00a0jedu zdaleka nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed l\u00e1tkou pro \u017eivot. Kdy\u017e se pak roz\u0161\u00ed\u0159il na sou\u0161, jeho mno\u017estv\u00ed je\u0161t\u011b vzrostlo. Nikoliv nejm\u00e9n\u011b proto, \u017ee tehdej\u0161\u00ed rostliny musely m\u00edt fotosynt\u00e9zu mnohem \u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00ed, a nav\u00edc nebylo ani tolik zv\u011b\u0159e, kter\u00e1 by je po\u017e\u00edrala. V\u00a0podstat\u011b si m\u016f\u017eeme p\u0159edstavit, \u017ee cel\u00e1 zem\u011b byla v\u00a0podstat\u011b jedn\u00edm velk\u00fdm pralesem. Tak se stalo, \u017ee jeho obsah vystoupal a\u017e k\u00a035% hranici. To umo\u017enilo mimo jin\u00e9 tak\u00e9 v\u00fdvoj ob\u0159\u00edho hmyzu, jako byly dvoumetrov\u00e9 v\u00e1\u017eky.\u00a0Po dopadu asteroidu, kter\u00fd vyhubil dinosaury, v\u0161ak zahynulo i velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed rostlin. To spolu s\u00a0rozd\u011blen\u00edm Pangey na kontinenty a jejich p\u0159esunut\u00ed i do chladn\u011bj\u0161\u00edch klimatick\u00fdch p\u00e1s\u016f zp\u016fsobilo, \u017ee se hladina kysl\u00edku ji\u017e nikdy tak vysoko nevy\u0161plhala. A to je pro n\u00e1s dob\u0159e \u2013 v\u00a0tak vysok\u00e9 bychom toti\u017e nemohli \u017e\u00edt.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                "},{"@context":"https:\/\/schema.org\/","@type":"BreadcrumbList","itemListElement":[{"@type":"ListItem","position":1,"name":"Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee se \u00farove\u0148 kysl\u00edku v pr\u016fb\u011bhu v\u011bk\u016f m\u011bnila","item":"https:\/\/www.pados.cz\/jak-je-mozne-ze-se-uroven-kysliku-v-prubehu-veku-menila\/#breadcrumbitem"}]}]